vyd. Karmelitánské nakladatelství v r. 2008, 102 str., váz.
Život P. Josefa nebyl právě snadný, osud se s ním nemazlil. Někdy v padesátých letech půjčil komisi větší peněžní obnos, dotyčného zatkli na hranicích při pokusu o útěk, a když z něj vymáčkli, kdo mu peníze půjčil, odsoudili P. Josefa k dlouholetému žaláři do Valdic a na Mírov. Na jednu z amnestií byl nakonec spolu s dalšími propuštěn. Ačkoliv měl v Praze byt, dal přednost životu na venkově. Když se naskytla možnost působit jako výpomocný duchovní bez nároku na plat, ujal se jedné vesnice. Svou samotu a tím i značnou míru nezávislosti si P. Josef sice pochvaloval, ale kontakty a přátelské vztahy se spolubratry udržoval. Adresátem zde vydaných dopisů byl přítel z mládí, spolužák a kanovník. Zatímco kriminál naučil P. Josefa zametat za sebou, a proto dopisy pana kanovníka likvidoval, pan kanovník vycítil, že Josefovy řádky nejsou jen obyčejnými dopisy, a tak je uchoval. Díky panu kanovníkovi tedy můžeme nahlédnout do srdce kněze Josefa, jehož víra je přesvědčivá a vztah k Bohu ryzí.
Z předmluvy biskupa Karla Herbsta
vyd. FATYM, bez vydavatelských údajů, pravděpodobně v roce 2001, 64 str., sešit A5
vyd. Signum Unitatis v r. 1991, 126 str., brož.
vyd. v r. 1968 Křesťanská akademie v Římě, brož., 126 str.,
vyd. FATYM, bez vydavatelských údajů, pravděpodobně v roce 2001, 68 str., sešit A5
vyd. Karmelitánské nakladatelství v r. 2008, 102 str., váz.
