Sarkander historická freska - Zdeněk Vyhlídal
vyd. Matice cyrilometodějská v r. 2009, 127 str., brož.
vyd. Odeon v r. 1981, 737 str., váz.
Hájkova Kronika česká, poprvé vydaná v roce 1541, patřila až do 19. století k nejčtenějším a nejoblíbenějším česky psaným knihám, i přes tvrdou kritiku, které ji podrobil v druhé polovině 18. století historik Gelasius Dobner. Hlavně v 19. století Kronika poskytla látku mnoha novodobým českým autorům i výtvarným umělcům. Většina starých českých pověstí žije dodnes v obecném povědomí právě v podobě, kterou jim vtiskl Hájek.
Dobner, Dobrovský a další Hájkovi vytýkali především volné nakládání s prameny a smyšlenky v částech o nejstarším období českých dějin. Postoj dnešních historiků k Hájkovi je příznivější, oceňují především pramennou hodnotu pro období blízké autorovu životu. Největší předností Kroniky české je však autorův mimořádný vypravěčský dar, který založil vztah k české historii u mnoha generací čtenářů.
vyd. Matice cyrilometodějská v r. 2009, 127 str., brož.
vyd. nákladem Dědictví sv. Jana Nepomuckého v Praze v r. 1883, 479 str., váz., poškozená vazba
vyd. Správa národní kulturní památky Vyšehrad v r. 1985, 305 str., váz.
vyd. Arcibiskupství pražské v r. 2017, 153 str., brož.
vyd. Moravskoslezská křesťanská akademie (MSKA), r. 2013, 128 str., brož.
vyd. Moravskoslezská křesťanská akademie (MSKA), r. 2011, 116 str., brož.
vyd. nákladem Dědictví sv. Jana Nepomuckého v r. 1911, 172 str., váz., mírně poškozená
vyd. Staré město - Veligrad v r. 1963, Řím 1967, 97 str., brož.